Cíl: Vyhodnotit strukturální změny v fundu, účinnost a bezpečnost kombinované terapie – nepřímé transpupilární diodové laserové fotokoagulace s adjuvantním intravitreálním podáním pegaptanibu (Macugen, 0,3 mg, Pfizer) nebo bevacizumabu (Avastin, Genentech) 0,625 mg/0,025 ml při léčbě těžkých forem ROP ve stadiu 3+ v zóně I–II (zadní zóna II). Výsledky byly porovnány s účinkem konvenční léčby těchto forem ROP pomocí laserové fotokoagulace nebo v kombinaci s kryoterapií.
Metodika: V letech 2008 až 2011 bylo léčeno celkem 174 očí 87 dětí s těžkou formou ROP ve stadiu 3+ v zóně I a zadní zóně II. Skupina A sestává z 92 očí (46 dětí) léčených nepřímou transpupilární fotokoagulací pomocí diodového laseru (810 nm) s adjuvantní intravitreální aplikací pegaptanibu (60 očí) nebo bevacizumabu (32 očí). Skupina B zahrnuje 82 očí (41 dětí) se stejnou formou ROP, které byly léčeny konvenční laserovou fotokoagulací, případně v kombinaci s kryoterapií. V případě kombinované léčby ve skupině B byl diodový laser aplikován v centrálních částech avaskulární sítnice, přičemž kryoterapie byla aplikována periferně k fotokoagulaci. Ve skupině A byla po laserové fotokoagulaci provedena intravitreální injekce pegaptanibu nebo bevacizumabu v celkové nebo lokální anestézii. Mezi sledované a hodnocené parametry patřily: stadium ROP před a po operaci, doba do regrese – vymizení „plusové choroby“, dokončení normální periferní vaskularizace, porodní hmotnost, gestační věk v době operace a konečné strukturální změny fundusu v obou skupinách. Úspěch léčby byl definován jako absence recidivy ROP ve stadiu 3+ v jednom nebo obou očích v zóně I nebo zadní II do 55 týdnů gestačního věku (tzv. „míra recidivy = 0“). Neúspěch byl definován jako recidiva neovaskularizace v jednom nebo obou očích (tzv. „míra recidivy = 1 nebo 2“) s nutností opakované léčby. Průměrná doba sledování byla 23,5 měsíce (rozmezí 4–45 měsíců) ve skupině A a 25,2 měsíce (rozmezí 3–48 měsíců) ve skupině B. Nálezy fundusu před a po operaci byly zdokumentovány pomocí RetCAM.
Výsledky: Příznivé anatomické změny v fundu a stabilní regrese ROP při posledním vyšetření byly pozorovány u 90,2 % všech očí léčených kombinovanou terapií intravitreální
injekcí pegaptanibu nebo bevacizumabu ve skupině A. Ve skupině B vykazovaly oči léčené fotokoagulací nebo kryoterapií příznivé strukturální změny a regresi ROP u 62 % očí (P = 0,0214). Ve skupině A bylo pozorováno statisticky významně rychlejší vymizení příznaků plusové formy ROP a rychlejšího dosažení normální periferní vaskularizace sítnice než ve skupině B. Bez recidivy neovaskularizace, tj. bez nutnosti opakované léčby (tzv. míra recidivy = 0), bylo postiženo 87 % dětí ve skupině A a 53,7 % dětí ve skupině B (P =
0,0183). Intraoperační komplikace související s fotokoagulací zahrnovaly retinální krvácení u 8 % očí ve skupině A a 11 % ve skupině B (P = 0,358) s postupnou spontánní
resorpcí. Nebyly hlášeny žádné oční ani systémové komplikace intravitreální injekce pegaptanibu a bevacizumabu.
Závěr: Intravitreální injekce anti-VEGF přípravků pegaptanib nebo bevacizumab v kombinaci s diodovou laserovou fotokoagulací je účinná a bezpečná pro regresi ROP stadia
3+ v zóně I a zadní zóně II, vyvolává normální vaskularizaci periferní sítnice a příznivé strukturální výsledky. Při léčbě atypických forem ROP v zóně I a zadní zóně II
byly statisticky významně lepší anatomické výsledky s nižším výskytem nežádoucích strukturálních změn v fundu při použití laserové fotokoagulace v kombinaci s intravitreální aplikací pegaptanibu nebo bevacizumabu. Výsledky naší studie vedou k závěrečnému doporučení zahrnout intravitreální podávání anti-VEGF přípravků – pegaptanibu nebo bevacizumabu – do standardního léčebného protokolu pro předčasně narozené děti s rozvojem ROP ve stadiu 3+ v zóně I a zadní zóně II.