Cíle: Retrospektivně zhodnotit anatomickou a funkční úspěšnost chirurgického řešení rhegmatogenního odchlípení sítnice (ROS) u dětských pacientů ve věku 18 a méně let.
Materiál a metody: Soubor tvoří 14 očí 14 pacientů, 9 (64 %) mužů, průměrného věku 12 let operovaných jedním chirurgem pro ROS na Oční klinice FN a LF MU Brno od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2024 kryochirurgickou technikou anebo 25G+ PPV. U 3 pacientů byla provedena 25G+ PPV s našitím preekvatoriální cerkláže. V anamnéze pacientů bylo přípustné tupé poranění oka. Příčinou ROS byla/y retinální trhlina/y bez ohledu na jejich počet a lokalizaci. Transparentnost předního segmentu oka umožňovala spolehlivou vizualizaci zadního segmentu. Přípustná byla předoperační proliferativní vitreoretinopatie (PVR) stupně A-D2. Vyloučeni byli pacienti s pronikajícím očním poraněním v anamnéze. Operace byla anatomicky úspěšná, pokud byla sítnice přiložená v plném rozsahu. U každého pacienta byla hodnocena výsledná zraková ostrost (ZO) na Snellenově optotypu. Pro číselné vyjádření výsledků byl použit aritmetický průměr a numerické hodnoty byly rovněž vyjádřeny v procentech. Poněvadž nebyly vzájemně porovnávány různé skupiny, nebylo potřeba použít žádný statistický test.
Výsledky: U 13 pacientů (93 %) jsme dosáhli přiložení sítnice v celém rozsahu, u 1 (7 %) pacienta se sítnice odchlípila po vypuštění silikonového oleje s rychlým rozvojem PVR a pro inoperabilitu jsme konstatovali anatomický neúspěch léčby. 11 (78 %) pacientů dosáhlo ZO ≥ 4/40.
Závěr: Kryochirurgickou techniku s využitím episklerálně fixovaných cerklážních pásků a plomb, 25G+ PPV a případně i jejich vzájemnou kombinaci považujeme za vhodné způsoby řešení ROS u dětí.